





























Hadeeth Cards
Da'wa cards that highlight great meanings from the noble prophetic hadiths in a simple style and attractive display that helps the Muslim to have a deeper understanding of his religion in an easy way
All
‘Abdulláh Ibn ‘Umar (ať je s ním Bůh spokojen) vyprávěl, že Posel Boží (ať mu Bůh žehná a dá mír) řekl: „Islám je postaven na pěti: vyznání, že není boha kromě Boha a Muhammad je Jeho služebník a posel, dodržování modlitby, dávání almužny, pouti ke Ka'abě a půstu v měsíci ramadánu."
Al-Bukhari and MuslimProrok (ať mu Bůh žehná a dá mír) přirovnal islám k pevné budově, která stojí na pěti pilířích, a další části islámu jsou doplňky této stavby. Prvním z těchto pilířů je vyznání víry: vyznání, že není boha kromě Boha a Muhammad je posel Boží, to je jeden pilíř, protože tato dvě vyznání nelze rozdělit. Člověk toto vyznání vysloví jako přiznání jedinosti Boží, že jen Bůh si zaslouží být uctíván, nikdo jiný, a také se podle tohoto vyznání musí chovat a věřit v poselství proroka Muhammada (ať mu Bůh žehná a dá mír) a následovat ho. Druhým pilířem je dodržování modlitby. Tzn. pět povinných modliteb denně: fadžr, zuhr, 'asr, maghrib a 'iša, včetně jejich podmínek, pilířů a povinností. Třetím pilířem je dávání povinné almužny (zakát), to je uctívání týkající se majetku, povinné u každého majetku, který dosáhne určité hodnoty, z něhož se pak dá část těm, kterým náleží. Čtvrtým pilířem je pouť (hadždž), tj. přijet do Mekky a vykonat obřady spojené s poutí pouze jako uctívání Boha. Pátým pilířem je půst v měsíci ramadánu, tj. zdržení se jídla, pití a dalších věcí, které ruší půst, s úmyslem pro Boha, od fadžru do západu slunce.
Abú Sa’íd al-Chudrí (ať je s ním Bůh spokojen) vyprávěl, že slyšel Posla Božího (ať mu Bůh žehná a dá mír) říci: „Kdo z vás uvidí něco zavrženíhodného, ať to změní rukou, a pokud není schopen, tak jazykem, a pokud není schopen, tak svým srdcem, a to je nejslabší víra.”
MuslimProrok (ať mu Bůh žehná a dá mír) nařídil napravovat zavrženíhodné věci, tj. vše, co zakázal Bůh a Jeho Posel. Každý podle svých schopností, a tak pokud někdo vidí něco zavrženíhodného, musí se snažit to změnit fyzicky, pokud je toho schopen. Pokud toho není schopen, musí dát najevo nesouhlas aspoň slovy, zakázat tomu, kdo to dělá, aby to dělal, vysvětlit mu špatnost jeho chování a k jaké újmě to vede atd. a vést ho, aby činil dobro. A pokud není schopen ani tohoto, musí tuto věc nenávidět aspoň srdcem a mít pevné přesvědčení, že jakmile bude schopen ji změnit, udělá to. A toto odmítnutí srdcem je nejnižší stupeň při měnění zavrženíhodných věcí.
Ibn Mas’úd (ať je s ním Bůh spokojen) vyprávěl: „Jeden muž řekl: „Posle Boží, budeme trestáni za to, co jsme dělali v džáhilíji (před islámem)?" A on odpověděl: „Kdo se stane dobrým muslimem, nebude trestán za to, co dělal v džáhilíji, ale kdo jako muslim udělá špatné, bude trestán za první i poslední.”"
Al-Bukhari and MuslimProrok (ať mu Bůh žehná a dá mír) ukázal velké dobro a prospěch přijetí islámu. A že ten, kdo přestoupí na islám a bude dobrým a upřímným muslimem, nebude trestán za svoje hříchy před islámem. Ale ten, kdo se dopustí špatného, například bude pokrytcem nebo odpadne od islámu, bude trestán za hříchy před islámem i v islámu.
Džábir (ať je s ním Bůh spokojen) vyprávěl: „Jeden muž se ptal Posla Božího (ať mu Bůh žehná a dá mír) a řekl: „Myslíš, že když se budu modlit povinné modlitby, postit se v ramadánu, povolovat, co je povolené, a zakazovat, co je zakázané, a nebudu dělat už nic navíc, přijdu do ráje?" Prorok odpověděl: „Ano.” A muž řekl: „Při Bohu, nebudu dělat nic víc než toto.""
MuslimProrok (ať mu Bůh žehná a dá mír) řekl, že kdo se modlil pouze povinné modlitby, aniž by se modlil jakoukoliv doporučenou modlitbu, a postil se pouze v měsíci ramadánu a povoloval věci, které jsou povolené, a věřil, že zakázané věci jsou zakázané, a vyhýbal se jim, vstoupí do ráje.
Abú Málik al-Aš’arí (ať je s ním Bůh spokojen) vyprávěl, že Posel Boží (ať mu Bůh žehná a dá mír) řekl: „Očišťování je polovina víry, slova „chvála Bohu" naplní váhy, slova „sláva Bohu a chvála Bohu" naplní, co je mezi nebesy a zemí, modlitba je světlo, almužna je důkaz, trpělivost je svit, Korán je důkaz pro tebe nebo proti tobě a všichni lidé usilují o svoji duši a buď ji osvobodí, nebo zahubí."
MuslimProrok (ať mu Bůh žehná a dá mír) řekl, že vnější očista se dělá pomocí malé očisty (wudu) nebo velké očisty (ghusl) a je to jedna z podmínek modlitby. A že slova „alhamdulilláh (chvála Bohu) naplní váhy.” Tato slova znamenají velebení Boha a přiřknutí všech dokonalých vlastností Bohu. Tato slova v soudný den naplní váhy dobrými činy. A slova „subhánalláh a alhamdulilláh (sláva Bohu a chvála Bohu)" znamenají přiřknutí všech dokonalých vlastností Bohu, Jeho oproštění od všech nedostatků a velebení a lásku k Bohu. A tato slova naplní, co je mezi nebesy a zemí. A že „modlitba je světlo” pro člověka v jeho srdci, obličeji, v hrobě a v den vzkříšení. A že „almužna je důkaz” upřímné víry věřícího, kterou se odlišuje od pokrytce, který ji nemá, protože ve skutečnosti nevěří. A že „trpělivost je svit.” Slovo svit, v arabštině dajá’, znamená světlo s teplem až pálením, jako jsou sluneční paprsky. A to proto, že trpělivost vyžaduje úsilí, aby člověk vydržel to, co je mu nepříjemné. Člověk, který je trpělivý, je správně veden. Trpělivostí se myslí vydržet uctívat Boha, nehřešit a trpělivě snášet všechny věci, které se člověku v životě stanou. A že „Korán je důkaz pro tebe,” pokud ho člověk čte a řídí se jím, „nebo proti tobě,” pokud ho člověk nečte a neřídí se jím. Poté Prorok (ať mu Bůh žehná a dá mír) řekl, že všichni lidé se ráno vzbudí a pak jdou pracovat, ať se jedná o jakýkoliv druh práce, a někteří z nich jdou správnou cestou Boží poslušnosti, a tak osvobodí své duše od ohně, a jiní nejdou správnou cestou a hřeší a zahynou, protože přijdou do ohně pekelného.
Mu'ádz (ať je s ním Bůh spokojen) vyprávěl: „Doprovázel jsem Proroka (ať mu Bůh žehná a dá mír) na oslu zvaném ‘Ufajr a řekl mi: „Mu'ádzi, víš, jaké je právo Boha vůči Jeho služebníkům a jaké je právo lidí vůči Bohu?” Řekl jsem: „Bůh a Jeho Posel ví lépe!" A on řekl: „Právo Boha vůči Jeho služebníkům je, aby Ho uctívali a nic k Němu nepřidružovali, a právo lidí vůči Bohu je, aby nepotrestal toho, kdo k Němu nic nepřidružuje.” Řekl jsem: „Posle Boží, nemám tuto radostnou novinu oznámit lidem?" A on odpověděl: „Neoznamuj ji, aby se na to lidé nespoléhali.”"
Al-Bukhari and MuslimProrok (ať mu Bůh žehná a dá mír) vysvětloval, jaké je právo Boha vůči Jeho služebníkům a jaké je právo lidí vůči Bohu. A vysvětlil, že Právo Boha vůči Jeho služebníkům je, aby Ho uctívali a nic k Němu nepřidružovali. A právo lidí vůči Bohu je, aby nepotrestal ty, kteří k Němu nic nepřidružují. Poté se Mu'ádz zeptal: Posle Boží, nemám tuto radostnou novinu oznámit lidem, aby měli radost z takové Boží laskavosti? Ale Prorok (ať mu Bůh žehná a dá mír) mu to zakázal, aby se na to lidé nespoléhali a nepřestali pak konat dobré skutky atd.
Džábir (ať je s ním Bůh spokojen) vyprávěl, že jeden muž přišel k Prorokovi (ať mu Bůh žehná a dá mír) a řekl: „Posle Boží, co jsou dvě „způsobující”?" A on odpověděl: „Kdo zemřel, aniž by přidružoval k Bohu, vstoupí do ráje a kdo zemřel a přidružoval k Bohu, vstoupí do ohně.”
MuslimJeden muž se zeptal Proroka (ať mu Bůh žehná a dá mír) na dvě věci, které způsobují vstoupení do ráje a vstoupení do ohně. A Prorok (ať mu Bůh žehná a dá mír) mu odpověděl, že věc, která způsobuje vstoupení do ráje, je, když člověk zemře na tom, že uctívá jednoho Boha a nic k Němu nepřidružuje. A věc, která způsobuje vstoupení do ohně, je, když člověk zemře na tom, že přidružuje k Bohu jiné, ať už se to týká panství Boha nebo Jeho božství nebo Jeho vlastností.
Sufján Ibn ‘Abdulláh ath-Thaqafí (ať je s ním Bůh spokojen) vyprávěl: „Řekl jsem: „Posle Boží, řekni mi nějakou řeč v islámu, na kterou se nezeptám nikoho jiného než tebe." A on řekl: „Řekni: „Uvěřil jsem v Boha" a pak dodržuj (víru).”"
MuslimDruh Proroka Sufján Ibn ‘Abdulláh (ať je s ním Bůh spokojen) se zeptal Proroka (ať mu Bůh žehná a dá mír), aby ho naučil slova, která zahrnují význam islámu, kterých se bude držet a na která se nebude muset ptát nikoho jiného. A Prorok (ať mu Bůh žehná a dá mír) mu řekl: Řekni: Uvěřil jsem v jediného Boha, že je mým Pánem a Bohem, že mě stvořil, a jen Jeho jediného, který nemá společníka, uctívám. A poté se odevzdat do poslušnosti Boží vykonáváním povinností a vyhýbáním se Božím zákazům a na tom vytrvat.
‘Abdulláh Ibn ‘Amru Ibn al-‘Ás (ať je s nimi Bůh spokojen) vyprávěl, že Posel Boží (ať mu Bůh žehná a dá mír) řekl: „Bůh vybere v soudný den jednoho muže z mé obce před ostatním stvořením a rozprostře nad ním devadesát devět svitků, každý z nich tak velký, kam až oko dohlédne, a pak řekne: „Odmítáš něco z toho? Ukřivdili ti ti, kteří zapisují?" A on řekne: „Ne, Pane." Bůh řekne: „Máš nějakou omluvu?" Řekne: „Ne, Pane." A Bůh řekne: „Ale ano, máš u nás jeden dobrý skutek, a věru, že ti dnes nebude ukřivděno," a vytáhne lístek, na kterém je: Ašhadu an lá illáha ilá lláh, wa ašhadu anna Muhammadan 'abduhu wa rasúluh (Vyznávám, že není boha kromě Boha, a vyznávám, že Muhammad je Jeho služebník a posel), a řekne: „Přines svoje váhy." A muž řekne: „Pane, co udělá tento lístek se všemi těmi svitky?" Bůh řekne: „Nebude ti ukřivděno." Dá lístek na jednu misku vah a svitky na druhou misku vah. A svitky vyletí nahoru a lístek bude těžký, protože nic není tak těžkého jako Boží jméno.”
At-TirmidhiProrok (ať mu Bůh žehná a dá mír) řekl, že Bůh si v soudný den vybere jednoho muže z jeho obce před ostatním stvořením a zavolá na něj, aby s ním zúčtoval, a rozprostře nad ním devadesát devět svitků, v nichž jsou zapsané jeho špatné skutky, které konal v pozemském životě, a každý z těchto svitků je tak velký, kam až oko dohlédne. A poté Všemohoucí Bůh řekne tomuto muži: Odmítáš něco z toho, co je zapsáno v těchto svitcích? Ukřivdili ti moji andělé, kteří zapisují skutky? A tento muž odpoví: Ne, Pane. A Bůh řekne: Máš nějakou omluvu pro tyto činy, které jsi dělal v pozemském životě? Například, že to byl omyl, neznalost nebo to bylo neúmyslně… A tento muž řekne: Ne, Pane, nemám žádnou omluvu. A Bůh řekne: Ale ano, máš u nás dobrý skutek a věru, že ti dnes nebude ukřivděno. A pak vytáhne lístek, na kterém je zapsané: Ašhadu an lá illáha ilá lláh, wa ašhadu anna Muhammadan 'abduhu wa rasúluh.(Vyznávám, že není boha kromě Boha, a vyznávám, že Muhammad je Jeho služebník a posel.) A Bůh řekne tomuto muži: Přines svoje váhy. A tento muž s podivem řekne: Pane, kolik může vážit tento lístek oproti všem těm svitkům? A Bůh řekne: Nebude ti ukřivděno. A dá lístek na jednu misku vah a svitky na druhou misku vah. A tato miska bude najednou lehká, zatímco miska, kde je tento lístek, bude těžká, a tak mu Bůh odpustí.