Hadeeth Cards
Da'wa cards that highlight great meanings from the noble prophetic hadiths in a simple style and attractive display that helps the Muslim to have a deeper understanding of his religion in an easy way
All
Abú Hurajra (ať je s ním Bůh spokojen) vyprávěl, že Prorok (ať mu Bůh žehná a dá mír) mluvil o Bohu a řekl: „Člověk učinil hřích a řekl: „Bože, odpusť mi můj hřích." Všemohoucí řekl: „Můj služebník učinil hřích a věděl, že má Pána, který odpouští hřích nebo za něj trestá." Poté znovu zhřešil a řekl: „Pane, odpusť mi můj hřích." Všemohoucí řekl: „Můj služebník učinil hřích a věděl, že má Pána, který odpouští hřích nebo za něj trestá." Poté znovu zhřešil a řekl: „Pane, odpusť mi můj hřích." Všemohoucí řekl: „Můj služebník učinil hřích a věděl, že má Pána, který odpouští hřích nebo za něj trestá. Učiň, co chceš, však jsem ti odpustil.”"
Al-Bukhari and Muslim
Prorok (ať mu Bůh žehná a dá mír) vyprávěl o Bohu, že když člověk učiní hřích a poté řekne: „Bože, odpusť mi můj hřích," Všemohoucí Bůh řekne: „Můj služebník učinil hřích a věděl, že má Pána, který odpouští hřích," a tak jeho hřích skryje a odpustí mu ho. Poté člověk znovu zhřeší a řekne: „Bože, odpusť mi můj hřích," Všemohoucí Bůh řekne: „Můj služebník učinil hřích a věděl, že má Pána, který odpouští hřích," a tak jeho hřích skryje a odpustí mu ho. Poté člověk znovu zhřeší a řekne: „Bože odpusť mi můj hřích," Všemohoucí Bůh řekne: „Můj služebník učinil hřích a věděl, že má Pána, který odpouští hřích," a tak jeho hřích skryje a odpustí mu ho. A tak ať hřeší jakkoliv, pokud pokaždé přestane, je mu to líto a pevně se rozhodne tento hřích neopakovat, ale přesto do něj znovu spadne, tak pokud vždy udělá to, že se kaje a prosí Boha o odpuštění, tato kajícnost vymaže to, co bylo před ní.
‘Abdulláh Ibn ‘Amru (ať je s nimi Bůh spokojen) vyprávěl, že Posel Boží (ať mu Bůh žehná a dá mír) řekl: „Věru, že spravedliví jsou na kazatelnách ze světla po pravici Milosrdného a obě Jeho ruce jsou pravé - ti, kdo jsou spravedliví ve svých soudech, ke svým rodinám a k těm, kterým vládnou.”
Muslim
Prorok (ať mu Bůh žehná a dá mír) řekl, že ti, kteří spravedlivě a s pravdou soudí mezi těmi, kterým vládnou, nebo se chovají spravedlivě ke své rodině, budou v soudný den sedět na vysokých luxusních křeslech, která byla stvořena ze světla, za odměnu za to, jak se chovali. A tyto kazatelny se nacházejí po pravici Milosrdného Boha a obě ruce Všemohoucího jsou pravé.
Abú Hurajra (ať je s ním Bůh spokojen) vyprávěl, že Posel Boží (ať mu Bůh žehná a dá mír) řekl: „Víte, co je to pomluva?” Řekli: „Bůh a Jeho posel ví lépe." Řekl: „To, že říkáš o svém bratrovi něco, co by se mu nelíbilo.” Někdo řekl: „A co když je to, co říkám o svém bratrovi, pravda?" Řekl: „Pokud je to pravda, pak jsi ho pomluvil, a pokud to není pravda, tak jsi ho křivě osočil."
Muslim
Prorok (ať mu Bůh žehná a dá mír) řekl, že pomluva je zakázána a že pomluva je, když muslim říká o někom, kdo není přítomen, co by se mu nelíbilo, ať už mluví o nějaké jeho fyzické nebo mravní vlastnosti, například že je jednooký nebo podvodník nebo lhář atd., a to i kdyby ten člověk takový skutečně byl. Pokud ale navíc ten člověk takový není, je to ještě horší než pomluva, v arabštině se tomu říká al-buhtán, což je vymýšlet si o člověku něco, co není pravda.
Chawla al-Ansáríja (ať je s ní Bůh spokojen) vyprávěla, že slyšela Posla Božího (ať mu Bůh žehná a dá mír) říci: „Věru, že mužům (těm), kteří nakládají s majetkem Božím v rozporu s právem, náleží v soudný den pekelný oheň."
Al-Bukhari
Prorok (ať mu Bůh žehná a dá mír) mluvil o těch, kdo nakládají s majetkem muslimů bezprávně, například si ho bezprávně berou. Tento význam je ale obecný a znamená jakékoliv nakládání s majetkem, tzn. získávání i utrácení zakázaným způsobem, a patří sem i neoprávněné braní z majetku sirotků, veřejných sbírek, úschov atd. Prorok (ať mu Bůh žehná a dá mír) řekl, že všichni tito lidé dostanou v soudný den jako odplatu pekelný oheň.
Abú Hurajra (ať je s ním Bůh spokojen) vyprávěl, že Prorok (ať mu Bůh žehná a dá mír) řekl: „Varujte se domněnek, protože domněnky jsou nejlživější řeč, nevyzvídejte, nehledejte chyby druhých, nezáviďte, neodvracejte se od druhých a nebuďte k nim nenávistní, ale buďte služebníci Boží a bratři.”
Al-Bukhari and Muslim
Prorok (ať mu Bůh žehná a dá mír) zakázal a varoval před některými vlastnostmi, které vedou k rozdělování a nenávisti mezi muslimy. Patří tam: Domněnky - tím se myslí špatné myšlenky, které člověka napadnou bez důkazu. Prorok (ať mu Bůh žehná a dá mír) vysvětlil, že to je nejlživější řeč. Vyzvídání - tím se myslí vyhledávat, ať už očima nebo poslechem, skryté věci druhých lidí. Hledání chyb - tím se myslí hledání tajných a převážně špatných věcí u druhých lidí. Závist - to je, když člověk nemá rád, když se druhému stane něco dobrého. Odvracení se od druhých - to znamená, když se člověk odvrací od druhých, nezdraví je, nenavštěvuje atd. Nenávist - když člověk nemá rád druhé, nenávidí je, ubližuje jim, neusmívá se na ně, nevítá je atd. Poté Prorok (ať mu Bůh žehná a dá mír) řekl jen jeden výrok, kterým se napraví vztahy mezi muslimy, a to je: Buďte služebníci Boží a bratři. Bratrstvím se tvoří vztahy mezi lidmi a roste mezi nimi láska a náklonnost.
Džábir Ibn ‘Abdulláh (ať je s ním Bůh spokojen) vyprávěl, že Posel Boží (ať mu Bůh žehná a dá mír) řekl: „(Konání) jakýchkoli věcí podle dobrých mravů je považováno za almužnu."
Al-Bukhari
Prorok (ať mu Bůh žehná a dá mír) řekl, že jakýkoliv dobrý skutek a prospěch pro druhé, ať už je to vykonáno slovy nebo činem, je považován za almužnu a je za něj odměna u Boha.
Abú Dharr (ať je s ním Bůh spokojen) vyprávěl, že mu Prorok (ať mu Bůh žehná a dá mír) řekl: „Nesnižuj nic z dobrých skutků, i kdyby to měl být jen radostný úsměv, když potkáš svého bratra.”
Muslim
Prorok (ať mu Bůh žehná a dá mír) nabádá ke konání dobrých skutků a aby je člověk nesnižoval, i kdyby byly jakkoliv malé. Patří tam i radostný úsměv, když člověk potká svého bratra, což by měl muslim pravidelně dělat, protože to těší druhé lidi, mají z toho radost a necítí se osamělí.
Abú Hurajra (ať je s ním Bůh spokojen) vyprávěl, že Posel Boží (ať mu Bůh žehná a dá mír) řekl: „Silný není ten, kdo křičí a přepere ostatní, ale ten, kdo se dokáže ovládnout, když se hněvá.”
Al-Bukhari and Muslim
Prorok (ať mu Bůh žehná a dá mír) vysvětlil, že skutečná síla není fyzická a že ten, kdo přepere ostatní, není považován za silného, ale že opravdu silný je ten, kdo bojuje sám se sebou a když se hněvá, dokáže svůj hněv ovládat, protože to ukazuje, že dokáže zvítězit sám nad sebou a nad satanem.
Abú Mas’úd al-Ansárí (ať je s ním Bůh spokojen) vyprávěl, že jeden muž přišel k Prorokovi (ať mu Bůh žehná a dá mír) a řekl: „Moje jízdní zvíře pošlo, svez mě!" A on řekl: „Já žádné nemám.” Nějaký muž řekl: „Posle Boží, já mu ukážu někoho, kdo ho sveze." A Posel Boží (ať mu Bůh žehná a dá mír) řekl: „Kdo dovede někoho k dobru, bude mít stejnou odměnu jako ten, kdo to dobro vykoná.”
Muslim
Jeden muž přišel k Prorokovi (ať mu Bůh žehná a dá mír) a řekl mu: „Moje jízdní zvíře pošlo a jsem na cestě, dej mi nějaké jiné, které mě sveze," ale Prorok (ať mu Bůh žehná a dá mír) se mu omluvil, že žádné nemá. A jeden muž, který to slyšel, řekl: „Posle Boží, já mu ukážu někoho, kdo ho sveze." A Posel Boží (ať mu Bůh žehná a dá mír) mu řekl, že dostane odměnu jako ten, který ho sveze, protože ho k němu dovedl.
